Ještě si vzpomenout,jak to říkal Xardas:,,Nemáme mnoho času,Armáda temnot se formuje v Údolí dolů."Myslím,že už tenkrát jsem ho měl poopravit:,,Ne,ty nemáš moc času!"Teď už na tom stejně nesejde.Všichni byli hlupáci,vůbec neprohlédli můj plán,nikdo ho neprohlédl,jejich první osudná chyba.Zabil jsem Sleepera,abych nastoupil na jeho místo.To bych začínal od konce,a to by se nemělo dělat,tak si to vezmeme od začátku.

Jsem žoldák a jsem na to hrdý.Nikdo jiný by to nevymyslel lépe,zfalšoval jsem dopis o smíru ve svůj prospěch,odstranil Leeho,Sylvia a Onara,takže jsem se stal vůdcem žoldnéřů a zároveň Vlastníkem země. Takhle to bylo s Leem.

,,Lee,vždycky jsem tě neměl rád a ty to víš!Vyzývám tě na souboj!"řekl jsem mu s pohledem kata před popravou. ,,Tak dobře utkáme se venku!"odpověděl s pohledem,ve kterém jsem četl strach,překvapení a bezmoc. Své slovo dodržel.Souboj začal před kovárnou Benneta,jako publikum přišli všichni žoldáci z farmy.První jsem začal já,věděl jsem,že jsem rychlejší,tak jsem naznačil sek na pravý bok a v rychlosti jsem obrátil ostří svého meče proti hrdlu Leeho,nestihl to vykrýt úplně,jen vychýlit,tak to dostal do ramene rozšlehaná kost a maso tekly z jeho rány.Sekl po mě,nezasáhl mě a já se mu dostal k tělu.Stačilo pár rychlých seků a z jeho brnění zbyly cáry plechu,kůže,obdobně to vypadalo s jeho ranami pod brněním,krvavé rány nepříliš hluboké,ale postačí už jen bodnout a je po něm.Dostal se do stavu zuřivosti a rozběhl se po mě s mečem připraveným k bodnutí,udělal ale chybu,nepočítal s tím že mu zaútočím na nohy.Stalo se hluboká sečná raná na holeni mu do rychlosti ani pohyblivosti nepřidá,spadl obličejem k zemi a to nejlepší(samozřejmě,že pro mne),nemohl vstát.S námahou se obrátil na záda.Jedním sekem jsem mu pomohl na onen svět. Takhle to pro změnu bylo se Sylviem.

Věděl jsem,že by to bylo nápadné sejmout dva velitele v jediném dni.Sylvia jsem musel dostat chytřeji.Vylákat ho do skal a zabít ho by bylo ideální.Vím o jedné jeskyni kde se nachází stínová bestie,perfektní nápad byl na světě. ,,Sylvio co bys řekl menší trofeji z stínové bestie?"řekl jsem mu nadšeně. ,,Nelži,amatére!"odpověděl mi nedůvěřivě. ,,Ale já ti nelžu!Opravdu." ,,Kde ji máš?"opět nedůvěřivě. ,,Je za majákem v jeskyni a cestou v lese si dáme na předkrm orky,bereš?"řekl jsem neutrálně. ,,Tak dobře,kdy vyrážíme?"odpověděl nadšeně. ,,No hned!" Vyšli jsem na cestu,nic zajímavého jsme nepotkali až za Akilovou farmou,těsně po vstupu do lesa.První dělal problémy elitní ork,plešoun,ale sympaťák,Sylvio po něm šel mečem a já kuší.Ode mne dostal na uvítanou šipku z kuše do hlavy,jinam ho nejde trefit,je v téměř dokonalém brnění,bohužel se mu zasekla v lebce,to už ho ale Sylvio zasáhl a z orčího neprusřelného brnění zůstaly cáry plechu.Pak Sylvio dostal zásah,jeho brnění to vykrylo,ale rána ho odhodila na záda a co hůř,před orka.Takže ideální čas získat si u Sylvia důvěru.Vypálil jsem do orka šipku,do rozsekanější části brnění na hrudníku,ork se zastavil,podíval se na ránu způsobenou šipkou(čistý zásah pravé plíce!) a z úst mu začala téct krev,zakolísal a padl těsně vedle Sylvia.Sylvio se zvedl prošacoval orka a řekl větu,o které si do dnes myslím,že jsem ji špatně slyšel:,,Díky,zachránil jsi mi život!"O půl hodiny po tomhle dýchánku jsme přišli před jeskyni,kde sídlí stínová bestie.Hromady kostí se válely všude okolo,nic neobvyklého.Zahlédl jsem stín v jeskyni a vykřikl:,,Támhle!"To stačilo,aby se bestie rozběhla přímo proti Sylviovi,jak jinak,Sylvio vzal nohy na ramena,ale daleko neutekl,bestie ho dostihla u okraje útesu a natáhla po něm přední tlapu,vtom jsem vystřelil.Šipka jí zasáhla přední nohu držící stabilitu,noha se jí podlomila a bestie přepadla přes Sylvia dolů přes hranu útesu.Když jsem Sylvia neviděl,myslel jsem,že spadl s ní,ale on se držel římsy útesu.Přišel jsem k němu ,podíval se dolů na něj a pronesl:,,Vidíš takhle dopadne každý,kdo jde sám lovit stínové bestie!Nějaká poslední slova?" ,,Ty hajzle jeden!"řekl s opravdu roztřeseným,neklidným a vystrašeným výrazem v obličeji a měl na to plné právo,kdo by v téhle chvíli neměl strach,že? ,,Proč lidi před smrtí mají vždy přihlouplé proslovy?"řekl jsem tónem vládce,který je znuděn lidmi okolo sebe a úšklebkem na tváři.Než stihl odpovědět,vytasil jsem meč a bodnul ho do kloubu na ruce,jak jsem čekal,pustil se a spadl přímo vedle bestie.Musím podotknout,že i z tak značné výšky jako je tahle,nevypadá roztříštěná mrtvola hezky.Když jsem se vrátil na farmu,řekl jsem,že Sylvio padl při lovu stínové bestie(ach jak originální a nápadité!). A takhle to bylo s Onarem.

Onar,má poslední překážka zde na farmě.Opět jsem ho nemohl jen tak zabít,to by už někomu mohlo dojít,co tu dělám.Všichni věděli,že s Leem jsem měl spory a že lovení stínových bestií není zrovna nejbezpečnější zábava,ale na Onara budu muset být chytřejší.Tak jsem si dal den odpočinku a napadlo mě,jak se zbavím Onara.Trocha smrtelného jedu v jídle mu na životě nepřídá a mě na mém plánu neubere.Tak jsem si také uvědomil,že Onarův kuchtík nechává kuchyň každý den před obědem prázdnou a odchází na pár minut,prostě ideální příležitost!Tak teď jsem si musel sehnat ten jed.Ignaz v Khorinisu mi to s radostí zajistil,jak jsem doufal.O pár hodin později jsem stanul před bránou to města,byl jsem vpuštěn dovnitř,tak jsem ihned zamířil do Přístavní čtvrti,kde by měl být Ignaz.Také tam byl,ještě že byl tak chytrý a dal mi svitek s kouzlem Zapomnění.Před kuší mířící vám přímo do obličeje,byste také poslouchaly na slovo,že?Ignaz tedy ano!Když byl jed namíchám,tak jsem na něj vyčaroval Zapomnění,pro jistotu jsem přespal ve městě u kováře,kde jsem učněm.Druhý den Ignaz vypadal,jako kdyby zapomněl celý minulý týden,takže kouzlo bylo funkční!Zpět na farmu cesta probíhala hladce a tak jsem měl čas přemýšlet o správnosti plánu,žádnou chybu jsem neobjevil,tak jsem pozdě večer dorazil zpět na farmu.Třetí den jsem zjistil,že mě drtivá většina žoldáků uznává za svého vůdce,úspěch se dostavil!Chvíli jsem poslouchal za dveřmi,kde se kuchař ptal Onara,co si dá k obědu,když jsem měl tuto důležitou informaci,šel jsem čekat před kuchyni.Stalo se to přesně podle plánu,do jídla jsem mu nasypal jed,ale při odchodu mě zastihla nějaká selka a problém byl na světě!Radši jsem jí zlomil vaz,neteče při tom krev,tělo jsem musel někam uklidit,ale kam?Kuchyň měla dva východy přední a nikým nepoužívaný zadní,dal jsem si mrtvolu na záda,vyběhl zadním východem do lesa.Rychle jsem přemýšlel,kam s mrtvolo,díky bohu jsem nedávno zjistil,že nedaleko farmy je pohřební síň s tajnou místností,tam jsem uklidil tělo.Jinak vše proběhlo,jak jsem předpokládal,Onar se otrávil a za tři dny zemřel.Tak jsem se jako vůdce žoldáků chopil příležitosti,stal jsem se novým Vlastníkem země!

Teď jsem uzavřel podle zfalšované smlouvy o míru s Khorinisem i spojenectví,povedlo se a jako symbol jeho platnosti jsem poslal tři oddíly žoldáků do města.Prostě město se musí dobýt zevnitř,jinak se zvenku nic nezmůže.Ještě potřebuji získat spojenectví Armády temnot a hlavně dva mocné artefakty,Oko Innose a něco jako Oko Beliara.Musím se vypravit pro ingredience na Oko Beliara do trestanecké kolonie,kde je i Armáda temnot,takže si ani moc nezajdu.Jako záminku jsem si vybral znovuzískání členů zadržených paladiny.

,,Pusťte nás jdeme do Údolí dolů!"řekl jsem strážím téměř výhružně. ,,Dobře můžete projít."odpověděli. Tak jsem prošli branou do Průsmyku vedoucímu k Údolí dolů.Nic se nedělo na vlky jsme šípy a šipky neplýtvali(blázni nejsme),s orky na předsunutých stanovištích jsme svedli pár krátkých a efektních soubojů s nulovými ztrátami.Avšak jsem věděl,že kolem jednoho jejich hlavního stanoviště budeme muset projít,to mě trápilo nejvíce.Budeme muset proklouznout z jedné strany.Tak jsem rozdělil oddíl na třetiny,jedna po deseti mužích a chtěl jsem se proplížit po levém okraji jejich tábora,podařilo se.Rozhodl jsem se jít s poslední třetinou,proklouzli jsme,sice těsně,museli jsme zabít orkskou hlídku.Ti dva orkští válečníci se rozhodli udělat stanoviště přesně na naší trase a mi si samozřejmě nemohli dovolit hluk,toto jsem předvídal a proto jsem všechny muže vyzbrojil luky a šípy.,,K palbě připravit-palte!"velel jsem šeptem,aby mě orkové neslyšeli.Všichni žoldáci až na mne vystřelili,z orků byl rázem jehelníček,jeden z nich to dostal do oka,srdce,plic,žaludku,hrdla-z jeho ran se hned začala valit krev.Ten druhý měl více štěstí,žaludek a plíce,smrtelné rány,ale on se zvedl a chtěl zařvat bojový pokřik orků,to jsem mu nemohl dovolit,vystřelil jsem a zasáhl.Z orkova hrdla výstříkla krev,orkovi se podlomili nohy a padl mrtev k zemi.,,Tak to by bylo,ale zpáteční cesta bude muset vést jinudy.Pojďme!"Prohledal jsem orky a nalezl jednu ze surovin kvůli kterým jsem se sem vypravil,magickou rudu a hned dva kusy!Tak teď k hoře,kde sídlí drak.To,že jsme zatím neměli ztráty,bylo vynikající.Na cestě k hoře draka,jsme narazili na hlídku deseti orků.Tak tady už byly ztráty celkem velké,polovina oddílu.Spolehl jsem se na strategii dvou řad lučištníků,třináct žoldnéřů v první řadě připravených po první šípu zahodit luk a tasit meč a druhou řadu se zbytkem mužů,kteří měli čas na dva až tři šípy(samo sebou,že jsem byl v druhé řadě).Tak se stalo,orkové jakmile nás spatřili,tak se proti nám rozběhli,k našemu prospěchu,velmi chaoticky.Zařval jsem:,,Palte!" a do orků se zaryla smršť šípů,čtyři z nich padli,potom oni oplatili útok nám.Jejich sekery se zarazily do první řady jako kosy do obilí a krev spolu s vnitřnostmi mých můžu létali vzduchem,ale to už následovala druhá salva šípů druhé řady,tři orkové padli a zbytek orků se vrhl na druhou řadu.Orkové se záhy dostali do obklíčení a byli rozsekáni na něco,co vystihuje pouze termín ,,sračky doširoka".Slunce zapadlo a v cestě k drakovi už nic nebránilo.

Vchod do jeho doupěte byl naprosto nestřežen(z toho je jasně vidět,že tento drak je velmi arogantní,jeho chyba).Potřeboval jsem se tam dostat,jednak pro dračí krev a také pro sílu,abych mohl promluvit starobylým jazykem démonů s veliteli Armády temnot.Svým mužům jsem řekl,že noc přečkáme zde,zjevně je to uklidnilo.Utábořili se nedaleko vchodu a já šel vzbudit draka.Probudil jsem ho střelou z kuše do oka,jeho oko vyteklo na podlahu,já se schoval za kámen,drak se vzlétl nadechl se a začal chrlit oheň.První masivní šlehou seškvařil všechny žoldáky,k mému štěstí spotřeboval většinu sil na žoldáky a tím mi dal čas na zaklínadlo démonů,které proměnilo můj meč v bílý kus extrémně ničivé hmoty.Vystoupil jsem ze svého úkrytu,drak se začal připravovat k další šleze,nadechl se rozepjal křídla a já mu hodil meč přímo doprostřed hrudi.Meč za rotoval vzduchem,zasáhl draka a po meči zbyla pouze bíle zářící rána v drakově hrudi.Drak dostal křeč,v jeho obličeji(pokud se to tak dá nazvat) se objevil strach,místa napjatá křečí se roztrhla a praskliny zářili běleji a běleji.Drak vybuchl bílo-oranžovo-červeným výbuchem.Jeho krev,vnitřnosti a rozbité kosti mne zasypaly,tak jsem dostal další potřebnou surovinu,dračí krev a zároveň sílu duše toho draka,kterou jsem použil na rozpravu s veliteli Armády temnot.Vznesl jsem se do vzduchu a začal mluvit ve starobylé řeči démonů:,,Zdravím vás vůdcové Armády temnot,chci s vámi uzavřít dohodu o spojenectví a napadení města Khorinis.Mé přípravy již začaly,čekám na vás a vaše rozhodnutí."řekl jsem hlasem vládce přikazujícího svým generálům. ,,Tvůj návrh jsme odsouhlasili a budeme čekat na tvoji příští promluvu."odpověděli sborově až mne z toho hlasu zamrazilo.Tím rozmluva skončila. Poté jsem se snesl zpět na zem,bylo mi nevolno a byl jsem unaven,ale dosáhl jsem svého cíle.Všechny suroviny na Oko Beliara mám,magickou rudu,dračí krev,králův šťovík,gobliní bobule i dračí kořen.Oko Innose jsem získal a spojil již dávno.

Přidat komentář
Zobrazit komentáře (21)

Autor: Lerek
Vloženo: 11.09.2004
Přečteno: 4572 x