Příběh pohodářů Jednou v moji chatrči v lese,jsem se zase jako jindy probudil.Bylo ráno jako každé jiné a já přemýšlel nad svou minulostí ,nad tím jak jsem se sem do Trestanecké kolonie vlastně dostal. Shodily mě sem jen tak pro nic za nic, nic jsem neudělal, ale všichni se na mě najednou spikli ani jsem nevěděl proč “hajzli”. Nikomu jsem nic neudělal, žil jsem prostě svůj život v klidu a míru a přesto mě zde shodily. Mohl jsem být ve Starém táboře, Novém táboře nebo v Sektovním nechtěl jsem, ten život nahoře mi stačil. Můžete být poctivý či milí jak chcete a stejně vás někdo shodí ani nevíte proč.Tohoto života jsem měl dost. Chtěl jsem začít od znovu ale neklást si cíle třeba jako: být povoláním žoldák, paladin či mág to jsem nechtěl. Chtěl jsem žít ze dne na den a jen tak si užívat života, krásy přírody, poznávat nové lidi a přátele i pohodu a hlavně toho nejcennějšího: svobody.Je tomu sice řada dní co padla bariera a nějaký típek ji shodil a zahnal všechni zlé démony do jiné dimenze. Tyhle příběhy se povídají všude. Kdo ví jaký ten člověk byl toužil po slávě či byl jen dobrý člověk který chtěl aby světu zavládlo dobro, takových už je dne málo.

Dopřemýšlel jsem a vstal. Oblékl jsem se, otevřel okno a provětral vzduch, ustlal jsem, vzal jsem si svůj hrnek a namíchal můj speciální elixír dle vlastního receptu - studoval jsem totiž ještě předtím než mě sem shodily alchymii, kouzla ale i boj. Takže mám hodně zkušeností dá se říct se vším. Ten čaj mě vždycky po ránu probudí a dodá energii dokonce není ani náročný pro bylinky. Mrknul jsem se z okna ven, venku bylo krásně a slunce pálilo. Nasbíral jsem dříví na večer a uložil ho do bedny. Neměl jsem co dělat, tak jsem zamknul chatrč a vydal jsem se za mým dobrým kamarádem který skončil podobně jako já a se mnou souhlasí. A jmenoval se Andre. Za chvíli jsem tam byl, Andre si mě všiml a zvolal:Ahoj zase si neměl co dělat? Nějak tak Andre odpověděl jsem. Andre - zajdeme lovit mrchožrouty a tak.Já-Klidně ale půjdeme hlouběji do lesa. Dobrá jak chceš řekl Andre. A už jsme pelášily do lesa. Narazily jsme hned na hejno mrchožroutů asi 5 nejprve jsme střílely luky a potom jsme šli na kontaktní boj,bylo dobojováno,ale tu chvíli se na nás vrhlo asi 10 vlků obklíčili nás, ale my jsme bojovali co to šlo. Já jsem si vzal vedle meče do druhé ruky kladivo a bojovalo se Andre na ně střílel z luku a pomaličku jsme je pozabíjeli.Vyhráli jsme ale, byli jsme poraněni. Tak jsme vzali nějaké vlky a mrchožrouty a šli jsme k Andrému. Když jsme vlky a mrchožrouty obrali o maso a kůži Andre řekl-Víš už delší dobu přemýšlím, že bychom mohli postavit tábor,pro takové lidi jací chtějí žít tak jako my v pohodě a v klidu. To je výborný nápad! Řekl jsem.Uvidíme zítra zkusím sehnat základy pro stavbu a přijdu ti říct. Vzal jsem svoji trofej vlka a šel jsem domů.Tuhle noc jsem ani nezaspal pořád jsem přemýšlel jak to asi uděláme. Konečně ráno,vstal jsem časně opekl maso z vlka a zapil to mým elixírem a vyšel jsem sehnat nějaké to dřevo a základy na stavbu tábora. Něco jsem koupil od obchodníků a něco nasbíral v lese. Tak jsem konečně vyrazil za Andrem.Je vidět že si taky dal na čas měl taky plno věcí na stavbu. Šel jsem za ním a zeptal jsem se: Kde si vzal tolik věcí? Měl jsem je už předem připravené a schované na stavbu,jo a pozval jsem nám na pomoc pár dělníků aby to šlo líp. Dali jsme jim věci a zeptali se kdy to asi bude dokončeno.Podívali se na náš plán tábora a řekli do zítřka.Tak jsem se šli s Andrem projít a přespat u mě.Ráno jsme se ani nenajedli a šli jsme se podívat jestli už je to postavené. Došli jsme tam a nemohli jsme vůbec nic říct. Ta stavba táboru byla přesně podle plánku a ještě tak rychle zvládnutá, no prostě vypadala skvěle! Ti dělníci co to postavily chtěli 3500 zlatých, ale my jsme jim nabídli naše umění: vykovaný meč, sekery a nějaké trofeje a jako nejlepší jsme jim daly kůži černého Trolla. Byli překvapeni na nic se neptali, brali a šli dál. A my jsme mohli konečně dělat na budovách v táboře. Chtěli jsme udělat 2 budovy,jednu pro mě a jednu pro Andrého abychom měli kde bydlet. Materiál jsme vzali z našich starých domů (trochu jsme je rozebrali) ale nemohli jsme je utáhnout. Udřeli bychom se. Tak jsme se šli podívat do Starého tábora, Nového tábora a Sektovního tábora. Než jsme všem řekli co chceme dělat a proč tak uplynul celý den,domluvily jsme se s nimi že ráno nám pomůžou. A opravdu ráno přišli všichni koho jsme pozvali, vybrali jsme si jen dobré lidi nechceme tu žádné zloděje, namyšlence a jiné. Pomohli nám ve všem přenesli nám naše věci z našich domů a dokonce s námi dokončovali tábor. Bylo vidět že by se jim tento život také líbil a tak jsme jim na oplátku nabídli aby tu s námi žily a mohli si tu postavit jejich domky a chýše. Bylo jich tam asi 30 dělali jsme to s nimi asi přes 2 dny a dokončily jsme i celý tábor. Všichni měly domy, chýše a někdo i menší zahrádku k tomu. K táboru jsme ještě přistavily bránu a jako nápis jsme daly Tábor Pohodářů. Neměli jsme tu jen obyčejné lidi byli zde i vzdělaní mágové, alchymisti, bojovníci či templáři prostě všechni co chtěli žít svůj nový život v klidu a pohodě bylo to tu úžasné, zkušenější učily méně zkušené a navzájem jsme si tu předávali zkušenosti. Dokonce se k nám chodily ubytovat i poutníci na cestách. Tímto se naše přání splnilo podle našich představ. Tak a takhle dopadl můj Šťastní příběh, příběh pohodářů… A snad kdyby se našel někdo jako já kdo má stejný názor tak mu přeji hodně štěstí, alespoň tolik co jsem měl já.

Přidat komentář
Zobrazit komentáře (9)

Autor: Anthony
Vloženo: 30.07.2005
Přečteno: 3092 x