DEN 1:Začátek všeho 1335

Jako vždy i dnes se probouzim ve vězení města Khorinis.Se mnou sedí Bennet a je z toho asi tak nadšenej jako já.To co mi provedli paladinové za takovou blbost,to jim nikdy nezapomenu.Za to,že jsem tomu jejich nafintěnýmu debilovy vzal jeho měšec.Za to mě zavřeli na deset měsiců.Konec konců to tu zas tak špatný neni,když máte plán útěku.Časem sem se seznámil s Bennetem a měli jsme plán hotovej.Ti blbci mu zapoměli vzít nářadí takže plán byl jednoduchej Bennet měl pilník,takže nemusim popisovat,co bylo dál.Radši jo, protože to nebylo ve stylu přepilovat mříže a hurá na svobodu,tak to ani náhodou.Okna nebyly a v místnosti byla stráž.To dost zhoršovalo situaci a já se dnes na splnění plánu necejtim,vyspim se a pak uvidim.Je ráno ale já se necejtim o moc líp než včera.Bennet je připraven a čeká netrpělivě na mě.Strážce na nás něco hulákal a šel si schrupnout,teď je ta pravá chvíle na naplnění našeho plánu.Bennet pomalu piluje mříž a stráž zařezává naplno.Pomalu vyndavám mříž a s Bennetem vylezám ven.Šlapeme do slova jako krysy,bohužel je v další místnosti paladin jménem Andre.Bennet mě ujištuje,že spí.Nechce se mi věřit,že usnul ve stoji při čtení (mám sto chutí se začít křenit tomu,jak tam stojí se zavřenýma očima se stránkou v ruce a chrní).Celá domobrana určitě spala a já něměl chuť to zjišťovat.Bránu hlídali strážci a nehodlaly se od tamtud hnout.Převezli jsme je úplně jednoduše,vzaly jsme kámen a hodili ho na tržiště.Stráže tam byly tak rychle,že jsem jejich pohyb málem neviděl.Proklouzli jsme bránou a směle vykročili na Onarovu farmu. Dorazili jsme brzo a bez větších problemů.Jdu se vyspat do stodoly,doufám,že zítřek bude lepší .

DEN 2:Přesvědšení Leeho

Probouzí mě Bennet se řečma,žě se za mě umluvil u žoldáků a že prý by mě brali mezi sebe,pod podmínkou že splním test.Dřív jsem byl také žoldák a dost dobrý,proto jsem si myslel,že zkouška bude hračka.Bohužel jsem se dost zmýlil.Měl jsem takový lehký ůkol:"ZABIJ BLACK TROLLA!"Zvolal Lee (byl něco jako velitel žoldáků) jeho hlas zhřměl do okolí jako valící se stádo trolů.Při těchto slovech se všichni žoldáci podívali na mě s tak blbým úsměvem,že jsem měl chuť vytáhnou meč a ...ale bohužel jsem žadný něměl.Nejvíc se smál Bullco který si na mě ještě drze ukazoval prstem.Chytil jsem ho pod krkem a jemu hned zmrznul úsměv.Zíral na mě jak vejr a ostatní taky.Hned věděli,že nejsem takový budiž k ničemu.Bullco se cukal,tak jsem ho postavil zpět na nohy.Bullco zrudl a šel do hospody,ostatní ho doprovázeli se smíchem.Lee nebyl žádnej parchant (jako paladinové) a daroval mi meč.Usmál se a popřál mi štěstí.Dostal jsem mapu s místem,kde se troll nachází,to my ulehčovalo ůkol.Cesta ubíhala rychle a nepřátelé nedělali velké potíže,ale za chvilku mě dohnal lovec Drakomir.Chtěl po mě informaci,jestli jsem neviděl kuši.Kývl jsem hlavou na znamení,že ne.Smutně se na mě podíval,ale zároveň se mu rozářily oči,když viděl můj měšec.Nabídl by menší informace o umění lovu za pár zlatých.Neodmítl jsem a za nauku o lovu jsem zaplatil pár zlatých.Vzal si je a pelášil stejným směrem,jakým jdu já.Dorazil jsem k jeskyni a zároveň k mému cíli.Troll nebyl žadný třasořitka a já věděl od začatku boje,že jestli se dostanu k jeho drápům budu jeho další chod.Když mě spatřil,začal se olizovat.Já to pochopil ve smyslu"Konečňe něco čerstvého po dlouhé době!"Na to olíznutí jsem vytáh meč a projel mu s ním hruď(Nezdálo se mi,že by mu to nějak oblížilo).Než jsem se nadál,už jsem do slova svištěl vzduchem od jeho rány.Věděl jsem,že je bitva prohraná a já dopadnu jako oběd.Zatím jsem se pokoušel uhýbat ranám,ale troll zuřil čím dál tim víc.Uviděl jsem malý odraz světla od konce jeskyně.Troll byl na štěstí dost pomalý,takže jsem ho oběhl a šahnul po třpytícím se předmětu.Byla to sekyra nějakého zesnulého chudáka,který chtěl vydělat na slávě za zabití trolla.Ostatně sekyra se po mém úderu zasekla trollovy do těla a kupodivu vyjekl bolestí až to otřáslo celou jeskyní.Jeho mohutné tělo se svalilo na zem a začalo krvácet.Poděkoval jsem zesnulému a hned jsem si chtěl vyskoušet své lovecké umění.Stáhl jsem z něho kůži(nebyla v nejlepším stavu ale byla to moje první kůže).Sekyru jsem si ponechal a spěchal na Onarovu farmu.Lee,už na mě netrpělivě čekal a ani mi nechtěl věřit,že jsem sám skolil černého trolla.Ale kuže z trolla Leeho rychle přesvědčila.Chtěl ode mne kůži koupit,ale já si ji nechám jako památku na svůj velký lov.Byl jsem okamžitě seznámen se všemi žoldáky a přijat mezi ně.Mí přátelé není byly Lee,Torlof,Cord,Bennet,Rod,Senteza,Fester,Wolf,Cipher,Gorn a Jarvis.

DEN 3:Výprava smrti

Časem sem si sehnal lepší brnění a stal jsem se pravým žoldákem vše jsem se naučil (lovit.kovat...).Jak čas utíkal,krátila se i potřeba žoldáků na onarově farmě.Žoldy klesaly a mi přestaly mít práci.Až jednoho dne nás Onar vypustil a my vyšli vztřic přírodě.Nedaleko Sekobovy farmy jsme našli opuštěný tábor,nebylo težký najít jídlo a usýdlyt se.Bohužel naše smůla začla ten den kdy Sylvio přišel s nápadem,že by jsme mohly jít do hornického údolí a nakukal nám,že bude z toho spoustu zlata.Všem nám jeho nápad prišel vhod dokonce i Leemu.Hned další den jsme sbalili saky paky jak nerychleji to šlo.Stejnak tu byla neůrodná půda a zvířata to stály za H...Cesta k průsmyku byla lehká,ale přes něj to už bylo trochu těší.Sylvio vytáhl meč se slovy,že nás všechny uchrání před čímkoliv.Začaly jsme se smát a Sylvio zrudl.Vzal si se sebou toho nejzbabělejšího člověka jako byl on sám Bullca.Spolu se vydali skrz průsmyk.Já jsem navrhl cestu přes starý důl kterou stejně všichni lidé chodili.Lee přikývl a všichni jsme vyrazily.Cesta skrz důl byla příjemná bez velkých potíží.To co sme spatřili po příchodu do města,nás málem zabilo.Ze všech stran se ozývalo "DRACI,DRACI ŮTOČÍ!!"To co říkaly,byla bohužel pravda.Drak nám prosvištěl nad hlavamy a jedním ohněm zabil hned pět žoldáků.My jsme si už ale daly pozor a šikovně jsme se schovali za bedny,vytáhli luky a začaly střílet.Jeden drak salbu nevydržel a natáhl se jak širokej tak dlouhej před hradem.Všichni paladinové na nás zíraly jak nějaký tupci,kteří neumí ani mluvit.Žoldáci přiskákali k mrtvýmu drakovi a vzalý si pár šupin a trochu krve.Paladinové nám poděkovali a dali nejlepší pokoje.Teď aspoň ví,kdo jsou žoldáci.Bennet se chopil skoro rozbořené kovárny.Ráno nás všechny překvapil novými zbraněmy a brněním .Prý mečům říká drači rozparovače a brnění dračí.Každý jsme dostali brnění i meče.Já se vydal spolu s Cipherem na lov.Po cestě nás překvaypila partička skřetů,kteří byli opravdu tuhé sousto.Bojovali jsme s Cipherem z plných sil.Brnění mi zachránilo život a já v duchu děkoval Bennetovi.Naše meče projížděly skřetama jako nůž masem.Skřeti padali mrtví k zemi a já si odechl.Bohužel Cipher na tom nebyl tak dobře jako já.Nějaký skřet mu sasadil velkou ránu a oba jsme vědeli,že jestli ho nedostanu do hradu,zemře.Popad jsem ho na záda a pelášil s ním k hradu.Bohužel hrad byl v troskách a nad ním kroužily draci.Vědel jsem hned,že nikdo nepřežil.Ale musel jsem zachránit Ciphera.Bohužel už také zemřel,měl moc velkou ránu.Všichni draci byli také mrtví až nad dva,kteří ještě poletovali nad hradem poslední šíp vyletěl z poza kamene a zasáh utrmáceného draka.Ten už nevydržel a skácel se k zemi.Poslední drak se lekl a uletěl.I hned jsem se bežel podívat kdo to vystřelil.Byl to Gorn můj dobrý přítel.Z posledního mluvil a říkal:"Všechny nás překvapili draci!"A zemřel.Měl jsem vztek na posledního draka,proto jsem se vydal po loužích krve,které z něho kapaly.

DEN 4:Poslední žoldák

Šel jsem celou noc a hledal draka.Vzhůru mě udržovala vzpomínka na smrt všech mých přátel.Brzy jsem došel na místo,kde se povalovaly kostry a kousky masa atd."Drak má sídlo určitě tady!"Pomyslel jsem si.Proto sem vytáhl meč a krůček po krůčku našlapoval.Prožel jsem jeskyní a dostal jsem se do kruhové místnosti,kterou držely při světle jen pár loučí.Pomalu jsem nakračoval a narazil jsem do něčeho velkého.Po ošáhnutí kůže jsem zjistil že je šupinovitá a vyhřátá.Vtom mi naskočila myšlenka,že je to to pro co jdu"DRAK!"vykřikl jsem a to sem neměl.Postava se začala zvedat a přesahovala přes 40 stop.Nadechla se a z tlamy na mě sršel oheň.Uhýbl jsem a s menším výskokem sem mu zabodl meč do břicha.Drak vzlétl ale bohužel i s mým mečem.Začal po mě střílet firebally a dělal na mě nálety.Jeskyně byla dost prostorná takže se obracel dost snadno.Jenom mě se běhalo a uhejbalo špatně,protože brnění bylo nesmírně težké.Bohužel jednou mě zastavil a fireball letěl přímo na mě.Čekal jsem to nejhorší.Ale oheň mě vůbec nepályil.Naráz se mi v hlavě rozsvítilo to mě totiž ochránila trollí kuže.Děkoval jsem Innosovi.Brnění se rozpadlo a já mohl v klidu začít běhat.Drak se ůdivem nemohl vzpamatovat.Niní jsem mu pružným skokem skočil na hřbet a svůj meč jsem vytáhl drak stále překvapen ani nevěděl,že se na jeho hřbetě napřahuji a bodám do krku.Drakovi pomalu klesla na zem hlava a já měl vyhráno.Řekl jsem si,že se žoldáctvím je konec.Jako jediný žoldák v hornickém údolí přestanu bojovat a sruším zde žoldáctví.Teď se usídlim zde v hornickém údolí a založím nové město snad najdu nějaké lidi.Deník nechám zde v mém bytě.

Přidat komentář
Zobrazit komentáře (17)

Autor: Butcher
Vloženo: 11.09.2004
Přečteno: 3904 x